pondělí 25. ledna 2010

Eurabia.cz a její galerie pokrytců

Lukáš Beer
Nepatřím k relativně častým návštěvníkům internetových stránek „eurabia.cz“ z toho důvodu, že bych snad cítil potřebu se jimi nechat informovat. Budu-li upřímný, tak mé pohnutky spočívají především v naivní zvědavosti, kdy český stát učiní provozu těchto rasistických a nesnášenlivých stránek jednoho dne přítrž. A tak určitě třikrát do týdne průběžně rád nahlédnu, jak redakce Eurabie referuje o „dobývání Evropy islámem“ a shlédnu nějakou tu prezentovanou karikaturu arabských teroristů a černochů, abych se přesvědčil, kam až tvůrci tohoto webu jsou schopni zajít v šíření svých rasově a nábožensky motivované a urážlivé kampaně, která se navenek tváří ach tak proevropsky a patriotsky, která je ale ve skutečnosti zaměřena proti celosvětovému Islámu a s ním se identifikujícímu obyvatelstvu na straně jedné, a která se (v prolinkovaném spojení se sbratřenými otevřeně proizraelsky orientovanými stránkami) na druhé straně snaží jakékoliv chování Izraele všemožně ospravedlňovat tím, že tento stát v podstatě brání Evropu a její hodnoty před hordou až po bradu ozbrojených, zdivočelých a negramotných muslimů, která obklopuje tuto jedinou baštu (liberální) demokracie na Blízkém východě. Skutečnost, že západní Evropa se citlivě potýká s problematikou multikulturalismu a islamizace v některých státech, je zde viditelně zneužívána k prosazování nebezpečných myšlenek, které ve skutečnosti Evropě neslouží, nýbrž naopak její bezpečnost ještě více ohrožují.

Vše je o to víc podivující, že nejde o stránky anonymní, že se autoři pod články nemusí bát podepsat a že jde zároveň o server působící legálně z území České republiky. Možná jsem ale pouze odchován dvaceti léty upřednostňovaného konzumu rakouských médií, a tak si lze nerušené štvaní „českého“ portálu „Eurabia.cz“ vysvětlit zřejmě už jen otřelým pořekadlem „jiný kraj, jiný mrav“. V rakouských poměrech by redakce zmíněných stránek neměla dlouho šanci na šíření podobně laděných textů a byla vystavena hrozbě právního postihu, nemluvě o intenzivním potírání v médiích. A to zdaleka ne proto, že by se rakouská politická a publicistická kultura musela ohlížet na vysoký podíl muslimského obyvatelstva ve vlastní zemi. Stejně citlivě reaguje i na sebemenší a domnělé projevy antisemitismu. Stačí si jenom vybavit velký poprask, který způsobil před posledními volbami do Evropského parlamentu inzerát FPÖ, ve kterém se „varovalo“ před ambicemi Turecka a Izraele o budoucí členství v Evropské unii. Inzerát se přitom opíral o doslovnou citaci izraelského ministra Liebermana, a přesto jej dokonce i skomírající pravicová stranička BZÖ, založená kdysi Jörgem Haiderem, tehdy označila za hloupý projev antisemitismu. Na druhé straně je ještě v živé paměti velké pohoršení, které před dvěma lety vyvolal jeden projev štýrské političky FPÖ Susanne Winterové, ve kterém označila Mohammeda za „przniče dětí“. A krátce na to mediální rozruch a následné soudní stíhání jejího syna Michaela působícího v jedné regionální mládežnické skupině FPÖ. Ten totiž napsal příspěvek do bezvýznamného a prakticky neznámého občasníku mládežnické organizace „Ring freiheitlicher Jugend“, který nese název „Tangente“ a který v Rakousku nikdo nečte (je to více méně letáček a ne periodikum). Mladý Michael Winter reagoval na množící se případy znásilnění v zemském hlavním městě Grazu a jako řešení nepřímo doporučoval, aby město pořídilo do městských parků ovce (jako sexuální náhražku pro muslimské pachatele), což mu vyneslo soudní stíhání a negativní mediální ohlas až v Německu.

Je pravda, že „Eurabia.cz“ se neuchyluje přímo k takovýmto dětinsky hloupým projevům, nicméně sugeruje negativní vnímání muslimů o něco inteligentnějším a o to nebezpečnějším způsobem. Zásadní rozdíl ale spočívá v tom, že o Eurabii se uvádí, že mívá až kolem 800 internetových návštěv denně, zatímco na málo rozšířený letáček mládežnické organizace FPÖ „Tangente“ občan nenarazí, pokud ho sám cíleně na stránkách RFJ přímo nevyhledává (mimochodem onen článek byl z vydání dodatečně odstraněn).

Na druhou stranu po tom, co před rokem předvedlo české předsednictví v EU v souvislosti s postojem k postupu Izraele v pásmu Gaza, už poměrně laxní přístup českých státních orgánů k šíření rasové a náboženské nesnášenlivosti z pozic sionismu už ani nepřekvapuje. V českém prostředí je určitou módou používání pojmu „xenofobní“, a tak nepochybně tu a tam padne ostřejší poznámka a kritika „xenofobie“ agresivního antiislamismu, přičemž se tím trochu zastírá pravá podstata problému. Česká republika rozhodně nepatří k zemím, které by podílem muslimské populace a multikulturalismu byly ve srovnání s jinými zeměmi na západ od našich hranic nějak výrazně postiženy. Antiislamismus slouží jistým politickým kruhům v České republice první řadě k podněcování nálad odporu k islámu a atmosféry strachu mezi obyvatelstvem, které se doposud ve své většině vždy kriticky stavělo k plánům umístění amerických základen na našem území a které se snaží nestranně hodnotit problematické dění na Blízkém východě, a ne tedy, jak by si to proamerická a jednostranně proizraelská propaganda představovala. V českém prostředí je otázka postoje obyvatelstva k těmto zásadním věcem manipulativně resp. nešikovně stavěna do roviny přílišné „pravicovosti“ či „levicovosti“ diskutérů. To je něco podstatného, co zahraničního pozorovatele na první pohled zaskočí. Toto je dodatečně umocňováno osočování „levicovostí“ na adresu kritiků, které vyjadřují přání o normalizaci vztahů s „ruským medvědem“. Celý tento komplex utváření veřejného mínění je kompletován ještě opatrnou démonizací Íránu, která si už dávno našla své působiště také mezi „pravicově“ zaměřenými českými publicisty, samozvanými obhájci svobody a demokracie v Evropě, a to zde nemluvím o štvavých stránkách Eurabia a ani o jiných sionistických internetových projevech, ale o inteligentně a demokraticky se tvářící české publicistice, která se dokonce sama často definuje jako anti-xenofobní.

Nepřekvapuje tedy, že Eurabia.cz nachází zalíbení mimo jiné i v článcích Bohumila Doležala, opatrného kritika multikulturality a politické korektnosti, když jmenovaný např. v jednom ze svých lednových článků prostřednictvím citátu bývalého generálního náčelníka Šedivého konstatuje, že „je přitom jen otázkou času, kdy se ČR stane terčem útoku teroristických skupin“. („Vytoužený“ teroristický útok islamistů v ČR zřejmě nechá na sebe ještě čekat, a tak se jeho „přivolávači“ v Eurabii musí spokojit s „mailovými útoky“ islamistického odpůrce, jehož údajný mail plný vulgarismů a gramatických chyb stál redakci jmenovaného webu za to, aby prostřednictvím něj demonstrovala agresivitu muslimů.) Ale bylo by neobjektivní činit pana Doležala zodpovědného z něčeho, co na Eurábii píší jiní autoři popř. od nich přebrané články. Na druhé straně ale poněkud zaráží, že se stránky Eurabia těší otevřené podpoře jiných osobností angažovaných v minulosti v publicistickém boji proti xenofobii nebo přímo tzv. „Lize proti antisemitismu“.

Koneckonců to byly v prvé řadě stránky Eurabia.cz a Euportal.cz Lukáše Petříka, které v roce 2007 pompézně oznámily iniciování „Ligy proti antisemitismu“, a to vedle řady dalších otevřeně sionistických webů a blogů. Přímo na stránkách Eurabia.cz si lze bez problému najít rubriku „Co o nás napsali“. Své blahopřání k jistému výročí existence webu vyslovilo hned několik signatářů této „Ligy proti antisemitismu“, jako například Fedor Gál („O stránkách Eurabia.cz vím, mají mé sympatie. I když je čtu jen sporadicky, uvědomuji si jejich užitečnost..“), Mojmír Kallus („Za dva roky existence se ztohoto webu stal jeden z nejlepších zdrojů kvalitních a nikoli povrchních informací pro všechny, koho zajímá islám a současné mezinárodně-politické souvislosti – a to v češtině. Oceňuji profesionalitu, šířku záběru, videosekvence a výběr komentářů od renomovaných domácích i zahraničních autorů…“), a administrátor hlásné trouby izraelské politiky Eretz.cz Martin Skalický („Na Eurabii oceňuji, že otevírá témata, která v českých tištěných ani internetových médiích nejsou obvyklá. Eurábia je jedním zmála médií, které systematicky nastoluje problematiku antisemitismu, otázku budoucnosti sekularizované Evropy, která již zapomíná nebo je některými politiky nucena zapomínat na své tradiční hodnoty, otázku, jak může čelit otevřená sekularizovaná společnost náboženským skupinám, které využívají všechny výhody demokracie, které ale současně demokracii a „západní“ pojetí lidských práv a svobod odmítají a chtějí je nahradit svými totalitními hodnotami. Můžeme s názory prezentovanými na Eurábii souhlasit nebo je kritizovat, ale vždy nás donutí se nad nimi zamyslet a zaujmout vlastní stanovisko – a to je cenné.“).
Další signatář Ligy proti antisemitismu, publicista Alexander Tomský, vysvětluje ostrým tónem čtenářům širší politické souvislosti: „Eurabia.cz velmi systematicky upozorňuje na problém soužití Evropy s Islámem a na levicové (marxistické) myšlení, které ve své nenávisti vůči evropskému duchovnímu dědictví, "kapitalistické společnosti", Americe a Izraeli, považuje Islám a muslimské přistěhovalce za své spojence. Na toto schizofrenní myšlení vaše stránky neustále a právem poukazují, jde totiž o přežití nás všech! Gratuluji ! Za pozornost by možná stál i antisemitismus dnešní levice. Existence Izraele prý ohrožuje Evropu. Domnívám se, že je to naopak. To Izraelci dnes za nás nesou břímě arabské nenávisti a zášti proti svobodnému a prosperujícímu Západu.“

Dalšími zajímavými členy Ligy proti antisemitismu jsou např. sionističtí publicisté Benjamín Kuras a Břetislav Olšer, kteří do Eurabie pravidelně přispívají. Sám Olšer o sobě tvrdí: „Eurabia.cz je to nejlepší, co mě mohlo v mém novinářském životě potkat. Jsem velmi potěšen, když mé úvahy vycházejí na tomto webu vedle komentářů takových osobností jako jsou Václav Klaus, Benjamin Kuras, Leo Pavlát či Alexander Vondra a další. Přestože jsem křtěný valašský katolík, judaismus a sionismus považuji za evropský štít proti anachronismu extrémní levice a pseudoislámu, který se svojí fanatickou primitivni arogancí snaží zničit naše křesťanské dědictví. Jsem potěšen, že právě Eurabia.cz stojí v čele neústupných ochránců konzervativních hodnot starého kontinentu.“

Přidává se i jmenovaný ředitel Židovského muzea Leo Pavlát: „www.eurabia.cz je jistě informačním zdrojem, který stojí za pravidelnou pozornost. Problémem - a nejen tohoto portálu - zůstávají občasní pisatelé nenávistných připomínek, kteří publikované téma ani věcně neobohacují, ani nekorigují, ale pouze k němu přivěšují svou zlobu a frustraci.“ Z Pavlátova citátu nelze stoprocentně usoudit, které „nenávistné připomínky“ má na mysli, ale lze předpokládat, že tím nemyslí samotné články, ale některé komentáře čtenářů (zřejmě zrovna ty, které redakci usvědčují ze sionismu?).

Mezi fanoušky a obdivovatele Eurabie nalezneme i zesnulého známého historika a publicistu Emanuela Mandlera, který redakci napsal: „Jediné, co mi na Eurabii vadí, je malý okruh čtenářů a pak také to, že jsem se jí (z vážných zdravotních důvodů) neúčastnil. Je to internetový časopis, jakého je u nás nezbytně zapotřebí. Zvláště oceňuji zápas proti antisemitismu; je v naší době nebezpečnější, než byl před druhou světovou válkou, a jestli se Západ nevzpamatuje, můžeme brzy všichni vyletět do povětří. Navrhuji tedy - 1) abych do Eurabie také sem tam něco napsal 2) uvažovat o zřízení fondu, který by umožnil během jednoho či dvou let přeměnit Eurabii v ještě silnější internetový časopis.“ U člověka, který v minulosti tak často vystupoval proti xenofobii Čechů je o to více zarážející, že se ke konci svého života ztotožňoval s rasistickým ražením Eurabia.cz a jeho nářky nad údajným nárůstem antisemitismu se v tomto kontextu náhle jeví v jiném, jasnějším světle…

Na druhou stranu už méně překvapující je podpora ze strany dalšího signatáře Ligy proti antisemitismu Lukáše Petříka, šéfredaktora (dle vlastní definice proamerického a proizraelského) webu Euportal.cz. Petřík redakci popřál „co nejvíce úspěchů a hodně elánu v boji proti islamizaci Evropy a v obraně hodnot naší západní euroatlantické civilizace.“

Samozřejmě nelze paušalizovat a vinit z šíření rasové a náboženské nenávisti a intolerance Ligu proti antisemitismu jako takovou, ta by se však – už jen z pohledu věrohodnosti svých záměrů – měla jasně a jednoznačně distancovat od těchto projevů některých svých členů a podpůrců. Mlčení je ovšem také odpověď. A tak pokud má Liga proti antisemitismu skutečně upřímný zájem na životě ve vzájemné rasové a náboženské toleranci, tak se musí vůči extremistům ve svých řadách rezolutně ohradit.

Pozorný čtenář dobře ví, že se již od počátku velmi kriticky stavím k multikulturalismu, k islamizaci Evropy a s tím související politice „korektnosti“. Nikdy ale není pozdě rozlišovat mezi skutečným evropanstvím a z něho plynoucího respektu k islámu a jeho tradicím pěstovaným ve svých mimoevropských domovech, a dále pak mezi skutečnou obhajobou kulturních hodnot tzv. Abendlandu na straně jedné, a mezi sionistickým úsilím zapřáhnout naši vlast co nejintenzivněji do služeb USA a Izraele, které s agresivním celosvětovým antiislamismem a muslimofobií jen strategicky operuje. A navíc napětí jen uměle a velmi nebezpečně přiostřuje. Tato konstatování jsou pouze shrnutím toho, co internetové stránky Eurabia.cz a Euportal.cz už dávno otevřeně hlásají. Její autoři se doslovně hlásí k sionismu a k „euroatlantické západní civilizaci“. Agresivní antiislamisté používají ve své propagandě téměř stejných metod, které v první polovině minulého století chopili antisemité – pouze s tím rozdílem, že démonizací Židů nahrazují dnešní sionističtí antiislamisté teoriemi spikleneckého ovládnutí světa islámem.