úterý 31. ledna 2012

Otevřený dotaz na Dokumentační archiv rakouského odboje

Související text: Mediální kampaň ICEJ s osobou Wernera Odera
Žádost Lukáše Beera o poskytnutí informací k případu Wilhelma Odera
V roce 1993 vydává DÖW "Příručku rakous-
kého pravicového extremismu". Publikace
byla však kritizována pro politickou zaujatost
a byla důvodem ke konfliktu s FPÖ. Na "pra-
vé oko" dokumentační archiv DÖW rozhodně
"slepý" není.
Dokumentační archiv rakouského odboje (Dokumentationsarchiv des österreichischen Widerstandes DÖW) je v Rakousku známá společná nadace rakouské republiky, města Vídeň a spolku „Verein Dokumentationsarchiv“. Náplní její práce je informační činnost prostřednictvím zveřejňování publikací a údajů na internetu a jejich archivování, přičemž předmětem zájmu nadace jsou: historie „rakouského odboje“ (nejen v letech 1938 až 1945, ale i sociálnědemokratického odboje po roce 1934 a za občanské války), pronásledování a exil v období nacionálního socialismu, zločiny z období nacionálního socialismu, poválečná denacifikace a justice, ale také monitorování „pravicového extremismu“ v Rakousku a Německu po roce 1945 a restituce a odškodnění jednotlivců poškozených nacionálním socialismem. Dokumentační archiv pořádá pravidelně „informační setkání“ s novináři a vysokoškolskými studenty a poskytuje rešerše a vědecké práce ke zmíněné tématice.

Vnímání Dokumentačního archivu napříč rakouským politickým spektrem je však rozdílné, v minulosti mu bylo vyčítána i politická zaujatost, zejména v souvislosti s politickou stranou FPÖ. V roce 1993 vydal totiž DÖW „Příručku rakouského pravicového extremismu“. Obzvláště intenzivně se publikace zabývala tehdejší FPÖ pod vedením Jörga Haidera, který byl dokonce navíc vyobrazen na obálce „příručky“. Nepřátelská a konfliktní atmosféra mezi FPÖ a dokumentačním archivem setrvává do dnešních dnů, DÖW na svých internetových stránkách pravidelně přináší zprávy, ve kterých jsou funkcionáři FPÖ respektive periodika, jež vydávají osoby blízké FPÖ nebo její členové, obviňováni z antisemitismu či pravicového extremismu. FPÖ na druhou stranu v minulosti činnost DÖW kritizovala, napadala či dokonce zesměšňovala. Přisuzování pravicového extremismu se v mnoha případech skutečně jeví jako problematické a politicky motivované. Nejčtenější rakouské noviny Neue Kronen Zeitung charakterizovaly DÖW v roce 1971 ironicky jako „Dokumentační archiv ve skutečnosti přece nikdy neexistujícího rakouského odboje“. Zkoumání „rakouského odboje“ v té době ani neodpovídalo tehdejší oficiální rakouské tezi, která prezentovala zemi jako „první oběť Hitlerovy agresivní politiky“.

Již od počátku se DÖW zabýval se zvláštním zřetelem problematikou pronásledování Židů a Cikánů v Rakousku a vydával na toto téma první vědecké práce a studie. Ve spolupráci s izraelským památníkem Yad Vashem byl roku 1987 iniciován projekt „Jmenovitá evidence rakouských obětí holocaustu“, poněvadž rakouští Židé jsou chápáni jako největší skupina obětí. V letech 1992 až 2001 tak mohlo být identifikováno přes 62.000 „rakouských obětí holocaustu“, jejichž celkový počet se odhaduje na 65.000.

DÖW si na svých stránkách aktuálně připomíná oběti holocaustu.
Nezanedbatelnou, ale naopak velmi podstatnou oblastí působení DÖW představuje „osvětlující a informační práce“, zvláště mezi rakouským školním žactvem a mládeží. Soukromí sponzoři, jako především Joseph a Mary Buttingerovi (New York) a Ernest Goldblum (Florida), umožňují finanční podporu „vědeckých a pedagogických projektů“ pořádaných DÖW. Ve spolupráci se spolkovým ministerstvem pro vzdělání, vědu a kulturu jsou prováděny aktivity směřující k sestavování učebních pomůcek, konání přednášek, soutěží školní mládeže, výstav a návštěv pamětníků ve školách.

Redakce Našeho směru zaslala email Dokumentačnímu archivu rakouského odboje, jehož český překlad je zde předkládán:

Vážené dámy a pánové,
.
přesně před dvěma roky přinesly významné české sdělovací prostředky (česká státní televize, český státní rozhlas, celostátní deník MF DNES stejně jako několik regionálních deníků) velmi podrobné příspěvky a rozhovory o osudu Rakušana Wernera Odera, který tenkrát pobýval v České republice a zúčastnil celé řady přednášek a diskusí. Werner Oder byl například ve jednom vysílání České televize představen divákům jako „syn rakouského nacistického válečného zločince a masového vraha Wilhelma Odera, který zabíjel Židy“. Wilhelm Oder měl být vůbec jedním z nejvíce resp. prvně hledaných nacistických válečných zločinců bezprostředně po válce.
.
Dále se tvrdí: „Wilhelm Oder strávil jako poddůstojník SS válku v koncentračním táboře Dachau a později v polské obci Rabka, kde vynalezl střílení do zátylku a další metody, jak pozabíjet pokud možná co nejvíce Židů. Vyškoloval členy SS v zabíjení v jedné bývalé německé dívčí škole. Židé byli naháněni do lesa za školou a stříleni… Poté, co byl Wilhelm Oder zatčen Američany, musel se zodpovídat před rakouským soudem a byl odsouzen k šesti letům trestných prací. Po několika měsících byl však osvobozen.“ Werner Oder označuje v rozhovoru pro českou televizi mnohé tehdejší rakouské tribunály s válečnými zločinci jako „zdánlivé soudy“ a pranýřuje poválečnou rakouskou justici, zabývající se bývalými nacionálními socialisty.
.
Organizována byla tato „přednášková cesta“ pana Wernera Odera českou pobočkou „Mezinárodního křesťanského velvyslanectví Jeruzalém“ (ICEJ). Také rakouská větev ICEJ informuje shodně o pohnutém osudu Odera, netěší se ale na rozdíl od případu českých, slovenských a polských masových sdělovacích prostředků žádné mediální pozornosti nejen v samotném Rakousku, ale také v celém německy mluvícím prostředí. Dle mých rešerší nereferují ani o Wernerovi Oderovi ani o jeho otci Wilhelmovi Oderovi (s výjimkou zmíněných českých, slovenských a polských médií, přičemž se ve většině jedná o zdroje blízké ICEJ) také žádné jiné evropské sdělovací prostředky a žádná pojednání, přístupná celosvětově na internetu (vyjma anglicky psaných zdrojů různého původu). Tyto okolnosti mne poněkud zarážejí, navíc když se mi nepodařilo najít jediný spolehlivý zdroj, nezávislý na informacích ICEJ, který by nacistického masového vraha Wilhelma Odera přinejmenším zmiňoval.
.
V tomto smyslu se na Vás obracím s prosbou o Vaše stanovisko k tvrzením, která šíří česká média, podle nichž byl Wilhelm Oder masovým vrahem a podílel se na vraždění Židů a polských vězňů. Mohou být tato tvrzení z Vašeho pohledu a dle Vám dostupných informací potvrzena a popřípadě dokonce doplněna?
.
Děkuji předem za evtl. zpracování mého dotazu.
.
Lukáš Beer
*************
CZ-6**** ****


Zpráva České televize ČT24 z 2. února 2010:
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/79787-jeho-otec-zabijel-zidy-on-se-stal-pastorem-a-podporuje-izrael/

Zpráva rakouské pobočky ICEJ:
http://www.icej.at/index.php?option=content&task=view&id=71