Pamětník Hugo Fritsch k pořadu „Co by kdyby“ vysílanému Českou televizí

Obal publikace "Brno 1939-1945"

V půli března vysílala Česká televize epizodu svého seriálu Co by kdyby věnovanou problematice vyhnání Němců. V podstatě by tato produkce nestála vůbec za zmínění, nebýt toho, že v této konkrétní epizodě vystoupil i brněnský pamětník Hugo Fritsch, s jehož životním osudem byli čtenáři NAŠEHO SMĚRU podrobně seznámeni a s nímž byl veden i rozhovor. Jak pan Fritsch potvrdil redakci, obdržel od České televize celkem 5 kusů DVD, na kterých jsou uloženy všechny epizody seriálu, a mohl se tak seznámit s jejich obsahem dopředu, ačkoliv Česká televize seriál ještě neodvysílala celý. „Celkově považuji všech 13 dílů za málo historicky vypovídající“, komentuje seriál ČT Hugo Fritsch. „U mě mnoho sestříhali a tím redukovali mojí vypovídající hodnotu na minimum. Dramaturgem byl Slovák ředitel Butula a ten moderátorce do toho velmi mluvil, ačkoliv připravila pořádný scénář“, míní k tomu brněnský pamětník, který jako jediný přežil útěk své rodiny z Brna roku 1945, kdy probíhala evakuace civilního obyvatelstva před příchodem Rudé armády.

Redakce také poskytla panu Fritschovi k nahlédnutí fotografie z právě vydané knihy Brno 1939-1945 - Roky nesvobody. Dvojjazyčně pojatá publikace nabízí téměř 950 fotografií, které poskytují jakýsi průřez událostí v Brně v letech 1939-1945, počínaje dobou před a po Mnichovu 1938. Autoři pojali knihu tak, že se zaměřila spíše převážně na události související se životem německého obyvatelstva města a s německou správou, pouze okrajově jsou zde zmínky o událostech souvisejících přímo se životem Čechů v moravské metropoli, jako například masová manifestace z roku 1942, pořádaná protektorátní vládou na Zelném trhu jako „slib věrnosti Říši“. Nehledě na samotná sdělení doprovodného textu v knize a na drobné jazykové chyby v doprovodném německém textu, který zřejmě neprošel řádnou jazykovou korekturou, v první řadě poněkud zaráží fakt, že autoři i v německém překladu používají v popiscích současné české názvy ulic, ačkoliv brněnské ulice měly již za první československé republiky dvojjazyčné názvy a ačkoliv se i některé dobové české názvy ulic liší od dnešní podoby (vývoj názvů všech brněnských ulic od středověku až do současnosti lze velmi výborně vysledovat zde.)

Kniha konkrétně obsahuje i dvojstranu s fotografiemi pořízenými dne 9. června 1940 v tzv. Moravenhausu na brněnské ulici Údolní/Talgasse, ve kterém Hugo Fritsch jako malý chlapec docházel do povinných hodin Hittlerovy mládeže (Deutsches Jungvolk). Na fotografiích (vzhledem k autorským právům zde nelze zveřejnit) je možno vidět slavnostní akt přijímání mladých chlapců do Hitlerovy mládeže a dívek do BDM. „Co se týče těch obrázků, které ukazují Moravenhaus s dřevěným obložením, tak ty mohu vidět jako autentické. Toto obložení tam bylo také v letech 1943 a 1944. Jedná se o bývalé prostory pro hosty tohoto pohostinství. V tomto prázdném prostoru, protože pak už to nebylo žádné pohostinství, jsme měli ten stánek na střílení s terči“, vzpomíná Hugo Fritsch.

Kniha „Brno 1939-1945“ má 304 stran, obsahuje 948 fotografií a vydalo jí brněnské nakladatelství Josef Filip. (-lb-)

Následující 2 iustrační fotografie nepocházejí ze jmenované publikace, nýbrž z archivu Lukáše Beera.