čtvrtek 26. září 2013

Petice proti Benešovým dekretům - Evropský parlament se bojí veřejnosti

Mezi největší kritiky Benešových dekretů na půdě Evropského parlamentu
patří Ewald Stadler (BZÖ) - na snímku na letošním setkání v Klosterneu-
burgu. Foto: Alfred Nechvatal

Další osud petice o Benešových dekretech se rozhodl ještě před letními prázdninami bruselského Evropského parlamentu. Ačkoliv byla vyslechnutí jiných petic veřejná, diskutovalo a rozhodovalo se o peticích týkajících se Benešových dekretů a dvojí státní příslušnosti v uzavřeném slyšení. Tisk byl ze slyšení vyloučen a stejně tak nebyl pořizován záznam. V normálním případě lze všechna slyšení vidět na internetu, ovšem ne v tomo případě. Organizátoři petice dostali k dispozici pouze po pěti minutách času, zatímco poslanci Evropského parlamentu a slovenský velvyslanec Ivan Korčok, pozvaný petičním výborem, disponovali neomezeným časem. To má být demokracie v Bruselu!

Kromě maďarských poslanců obdržela petice podporu ještě od zelených poslanců Lotyšska a Katalánska a maďarských poslanců ze Slovenska. Čeští, slovenští a rumunští poslanci petici napadli a hubovali Maďarsku a Viktoru Orbánovi, a tím odbočovali od původního tématu. Dle jejich názoru využila Orbánova vláda petici pro svou předvolební kampaň. Němečtí poslanci k petici nikterak nepřispěli a nepodpořili ji. Nakonec bylo rozhodnuto, že petiční výbor petici o Benešových dekretech neschválí, nýbrž jí předá dál k další diskusi právnímu výboru JURI.

Imre Juhasz z Budapešti a Alida Hahn-Seidlová, německo-maďarská státní občanka žijící ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko, ve své petici, která byla v Evropském parlamentu předložena před rokem, žádají, aby „se Benešovy dekrety staly předmětem jednání ... a byla přezkoumána jejich slučitelnost s evropským právem“. Konkrétně má dle znění petice Evropský parlament vyzvat Slovensko, aby anulovalo rezoluci 1478 z 20. září 2007. Tímto usnesením slovenský parlament - podobně jak předtím český parlament - ještě jednou výslovně potvrdil platnost a nedotknutelnost Benešových dekretů. Stěžovatelé v tom spatřují porušení článku 2 smlouvy EU, kde jsou zakotveny lidská důstojnost, lidská práva a nediskriminování.

Již při veřejné debatě na podzim 2012 byli iniciátoři petice vznětlivě napadáni. Jan Zahradil z českých občanských demokratů (ODS) nazval iniciativu „excesem“, jenž prý dokazuje, že je oprávněné, když Česko požaduje mimořádná pravidla charty o lidských právech, obsažené v Lisabonské smlouvě.

Sociálnědemokratický poslanec Libor Rouček označil Benešovy dekrety za věc, která byla vyřešena již před rozšiřováním EU v roce 2004. „Maďarští nacionalisté a fašisté se pokoušejí tuto kartu občas z vnitropolitických důvodů vytáhnout“, zdůraznil. „Benešovy dekrety, válka, odsun - to všechno se odehrálo dávno před dnešní EU“, prohlásil Libor Rouček na podzim 2012.

Tento text byl redakcí měsíčníku “Sudetenpost” laskavě poskytnut k překladu do češtiny a zveřejnění na stránkách Náš směr. Vyšlo dne 5. září 2013.