„Připraveni pro NATO!“
Spojené státy po celém světě udržují asi 1000 vojenských základen, odkud mohou pomocí bezpilotních průzkumných letounů a pomocí rozsáhlé špionáže elektronickou zpravodajskou službou kontrolovat velké části světa. Od roku 1991 Ukrajina jaksi patří k pracovní náplni. Za tímto účelem bylo podle Victorie Nulandové, státní tajemnice v americkém ministerstvu zahraničí, poskytnuto k dispozici již pět miliard dolarů. Samotné NATO vydržuje v šestnácti největších městech Ukrajiny „Střediska pro euro-atlantickou integraci“, která rozdávají reklamní slogan pro „kulturní činitele“ s heslem „Připraveni pro NATO“. Učitelé mají žákům trpělivě objasňovat výhody plynoucí z NATO: Tam kde to bylo možné, jsou tato centra napojena na univerzity. Kromě toho v Kyjevě existuje „Ústav pro společenskou změnu“ a „Ústav pro euro-atlantickou spolupráci“. Posledně jmenovaný institut vydává časopis „Euro-Atlantica“, za který zodpovídají Vitalij Kličko, Zbigniew Brzezinski a další osobnosti. Čistě náhodou se příští léto konají společné manévry amerických a ukrajinských jednotek, samozřejmě na Ukrajině. (Frankfurter Allgemeine Zeitung, 27. 3. 2014, strana 13). Dost možná s tím mají souvislost vlaky, které byly začátkem května sledovány v Rakousku, jak s naloženými tanky míří na východ.
Ale také Evropská unie chtěla mít svou jednu vojenskou nohu ve dveřích. Ona velmi často zmiňovaná, ale zato málo pročítaná asociační smlouva s Ukrajinou uvádí proto v § 7 jako společný cíl vojenskou spolupráci. A Nadace Konrada Adenauera se v Kyjevě chce zasazovat pouze o posílení demokracie. Ale nikdo nebude tak naivní, aby jejich práci považoval za čistě duchovního rázu.
Legitimní zájmy Ruska
Pokud se Putin brání vůči takovýmto snahám, může se odvolávat na sliby „Západu“, že se nikdy nerozšíří na východ od řeky Odry. Mezitím patří všechny někdejší satelitní západní státy Ruska k NATO a trpí na svém území rozmísťování raket. Pokud se ale NATO posouvá až na vzdálenost 500 kilometrů od Moskvy, jsou porušovány legitimní zájmy Ruska, protože tak přichází o hloubku svého strategického předpolí, bez kterého by kdysi už nebyla možná vítězství nad Napoleonem a Hitlerem. Toho se týkající Putinova varování na bezpečnostní konferenci v roce 2007 v Mnichově nikdo nebral vážně. Spojené státy zřejmě zapomněly, jak reagovaly v roce 1961, když se Chruščov pokoušel rozmístit střely na Kubě. Nebo prožíváme právě nové vydání Hitlerovy politiky životního prostoru?
Záchranná brzda Krym
Vzhledem k popsané situaci musel Putin zatáhnout za záchrannou brzdu a alespoň si pojistil Krym. Také teď se objevilo srovnávání se Sudety, a sice s poukazováním na mezinárodní právo a hanlivým stylem. Putin na to pouze řekl: „Podívejme se, Spojené státy objevily mezinárodní právo – lepší pozdě, než vůbec“. A je to vskutku velmi smělé, když se státy NATO a EU odvolávají na mezinárodní právo, na které v minulosti nesčetněkrát nebraly ohled. Podobně jako se v roce 1946 nebraly ohledy na sudetské Němce v roce 1946, kteří byli bez milosti okradeni o svou vlast.
Ohledně teritoriálních otázek naproti sobě stojí většinou dvě zásady mezinárodního práva: Teritoriální nedotknutelnost státu a právo na sebeurčení. Protože státy jsou abstraktními útvary, měl by se v první řadě brát ohled na přání cítících a myslících lidí. Nic jiného se neodehrávalo v roce 1938 v sudetských zemích a nic jiného se neodehrálo nyní na Krymu. V tomto ohledu lze oba případy srovnávat, ale v pozitivním smyslu, a tedy jinak, než to měl v úmyslu pan Schäuble. Jeho expedice do historie spíše směřovala k bagatelizování sudetské otázky, jak také vysvětluje tabulka na závěr:
Sudety x Krym
autochthonní obyvatelstvo x zavlečení krymských Tatarů
1918 – násilné včlenění x 1954 – darování Ruskem
1918 a 1938 zakázáno lidové hlasování x 2014 – provedeno lidové hlasování
1938 – korektura dle čl. 19 Versailleské smlouvy x .......
1946 – vyhnání odporující mezinárodnímu právu a lidským právům x .......
Tento článek vyšel v aktuálním vydání Witikobrief (Květen 2014, str. 4) a byl převzat a přeložen se souhlasem vydavatele měsíčníku.
